Základná informace o Grónsku

Grónsko (Kalatdlit Nunat) Grónsko - největší ostrov na světě s rozlohou 2 175 600 km2. Více než 84 % plochy pokrývá pevninský ledovec, který dosahuje mocnosti až 3410 m. Ostrov má po Antarktidě druhé největší zalednění na světě. Nejsevernějším bodem arktické pevniny a Grónska je kap Morris Jesup (83°C 40´sev. šířky). Nedaleko od pobřeží se táhne hranice nejzazšího dosahu plujících ledovců. Nejvýšše položeným místem ostrova je u jihovýchodního pobřeží ležící GunnbjOrns Fjeld (3434 m).

Podnebí ostrova je velice drsné, s charakteristickými celoročně nízkými teplotami; nejnižší teplota zde naměřená dosáhla - 62°C.

V Grónsku žije v porovnání s obrovskou rozlohou jen velmi malý počet obyvatel. K největší koncentraci sídel a obyvatelstva dochází v jihozápadní pobřežní části. Její klima pozitivně ovlivňuje Severofrónský mořský proud. Na celém ostrově žije pouze kolem 53 000 obyvatel, z toho kolem 10 000 v hlavním městě Nuuk (dán. Godthab). Dalšími městy jsou Qaqortoq (dán. Julianehab) a Sisimiut (dán. Holsternborhg). Základem obyvatelstva jsou Gróňané (Eskymáci smíšení s bílými přistěhovalci).

Grónsko tvoří autonomní součást Dánského království. Zákonodárným sborem je 21 členný parlament, který jmenuje předsedu grónské vlády. Finanční i zahraniční politika a obrana jsou v rukou dánské vlády. Správně se Grónsko dělí na tři celky - Západní, Východní a Severní pobřeží. Úředním jazykem je grónština a dánština.

Základ grónského hospodářství tvoří těžba nerostných surovin, která významem předčila rybolov a lov kožešinových zvířat. Těží se zejména měď, uran, olovo, zinek a molybden. Železné rudy těžené u nynějšího hlavního města Nuuku obsahují až 38 % železa. Rozvíjí se též těžba ropy a zemního plynu v pobřežním šelfu. Mořští živočichové (treska, losos, korýši) se loví při jihozápadním pobřeží. Hlavním obchodním partnerem je vzhledem k historickým vazbám Dánsko a USA s Kanadou pak díky blízké geografické poloze.

Tiskni stránku |

Mapa webu

Přidej stránku na: Delicious | | Výměna odkazů